Přestaň prožívat negativní emoce jednou pro vždy!

16. 7. 2018 | Osobní růst | Kateřina Chytra

Emoce, emoce, emoce, tak často probírané téma v oblasti osobního růstu. Pohlcují nás, vláčí jako hadr na koštěti, jsou nezvladatelné a neovladatelné. Rozhodně je v našem životě moc nechceme, respektive ty negativní rozhodně nechceme, po těch pozitivních naopak bažíme. Jak to tedy udělat tak, abychom ty nepříjemné nezažívaly a naopak těch příjemných emocí bylo víc a víc? A jde to vůbec? O tom již v následujících řádcích.

V televizi, časopisech, na sociálních sítích i na ulicích na nás vyskakují usměvavé tváře. Ještě jsem neviděla na instagramu autentickou fotku ubrečené holky, které se řasenka rozpustila spolu se stékajícími slzami. Stejně tak vám dnes opravdu málokdo na upřímnou otázku „jak se máš“ odpoví „hele úplně na hovno“. Realita je sice jiná – uvnitř lidé prožívají zlost, závist, jsou smutní, nebo se bojí – ale navenek udržují úsměv. Je pak samozřejmě těžké cítit mezi těmi maskami úsměvu a pohody smutek, vztek, zuřivost či strach, neboť nezapadají do našeho ideálního obrazu světa. A možná jsi se i ty naučila vnímat, že když prožíváš tyhle „negativní emoce“, že nezapadáš do toho našeho „ideálního“ světa!

Jak si připadáš, když zažíváš negativní emoce? 

Jenomže ty emoce, které jsme my lidé označili za „negativní“ tady prostě jsou. Existují, a když existují, bylo by bláhové si myslet, že nemají svůj význam! My však jejich význam nechápeme. Ale víš co? Ten vztek, hněv, slzy, strach k nám lidem prostě patří!

Když se v lidech objeví negativní emoce, cítí se za ně provinile, stydí se, připadají si hloupí a něco míň, mají pocit, že to nezvládají, až ve finále mají na sebe zlost, že cítí zlost. Dokonce ti, kteří se už nějaký čas věnují osobnímu růstu, si připadají méně duchovní a prožíváním negativních emocí jim připadá, že totálně selhali. Ne, ne a ne! Tohle je ta největší past našeho ega! Vůbec neznamená, že jsi něco míň, když je prožíváš!

Význam emocí

Emoce jsou součástí našich životů, součástí prožívání. Emoce mají stejný význam, jako počasí v přírodě. Jejich střídání tvoří svět barevnější, zajímavější, plnější, opravdovější. Dávají našemu životu dynamiku, můžeme se skrze ně poznávat. Jen díky prožitku nepříjemného víme, co je příjemné. A když to víme, můžeme se nechat svými emocemi směrovat. Když ti není dobře, zbystři a zeptej se, jak ses odchýlila od sebe. Dovol touze po lepším pocitu, aby tě vedla k seberozvoji a sebepoznání.

V rámci seberozvoje nás pak emoce učí snad jedno z nejdůležitějších témat, které se nám hodí ke všemu, co děláme, které nás udrží stabilní a silně ukotvené v sobě, i kdyby venku bouřilo sebevíc. Je jím sebepřijetí. Emoce jsou totiž navýsost výrazem lidství, které je (oproti božství) nedokonalé. Učí nás přijímat se v téhle nedokonalosti. Učí nás říci si: ano i tohle je v pořádku, i to, že cítím smutek, žárlivost, vztek, strach je v pořádku. A i já jsem v pořádku, když tohle cítím.

Negativní emoce nám škodí?

Emoce samozřejmě mají vliv na naše zdraví. Podle lékařky Jarmily Klímové jsou emoce nositelkami bílkovinné struktury, a tak má prožívání negativních emocí přímý vliv na strukturu našich buněk. Ano, je skutečně vědecky dokázané, že emoce mohou ovlivnit naši buněčnou strukturu a vytvořit nám nemoc. Tato informace má však svá úskalí a nelze ji brát vždy doslovně. Pokud totiž někteří lidé cítí například vztek nebo hluboký smutek, najednou se leknou, že by jim ten vztek či smutek mohl uškodit. S úlekem se sevřou, přidají ke své emoci ještě strach a zastaví své prožívání. Začnou své emoce najednou odmítat, vytěsňovat, zavírat před nimi oči, nechtějí si je ve finále přiznat, natož pak druhým lidem. Jak by přeci vypadali? Jenomže veškerým tím potlačením jen zastaví plynulý tok své životní síly, své tvořivé síly, a to je TO ONO, co nám skutečně škodí! Není pro nás tedy ani tak škodlivé vyvztekat se, vybrečet se, když to na nás přijde. Ale potlačit vztek, smutek a odmítat je prožít. Neboť co odmítáme, nemůže volně proudit a zasekne se v nás. Jako kapka po kapce se v našem těle, v našich buňkách tyto neprožité emoce sbírají, až je jejich mrak tak veliký, že nekontrolovaně bouchne. Nebo se začne somatizovat na těle. Nebo nám ten napěchovaný stav odzrcadlí partner či děti. Možností je spousta. Nejen ve své praxi jsem se kolikrát přesvědčila, že právě ty nejhodnější a nejusměvavější ženy pod sluncem, mají odoperovaný žlučník. Tak moc chtěly být přijímané okolím, že si nedovolily se rozčílit. Popřely v sobě tyto emoce, které jim připadaly negativní, nesprávné, nečisté, nízké, až v jejich žlučníku hněv ztvrdl do žlučníkových kamenů, protože nemohl ven.

Autorka článku

Kateřina Chytra

Mgr. Kateřina Chytra

Působí jako Senior kouč a mentor ve Škole pro Ženy, v rámci pražské kliniky PURE CLINIC Praha. Věnuje se pomoci lidem v oblasti jejich partnerských vztahů a životní rovnováhy.  Vede workshop Praktické meditační techniky pro každý den , vydala audioprogram „Vytvořte si harmonický vztah“

Celý profil

Prožívání

Pokud ses začetla do článku, dost možná tě zaujal nadpis o tom, jak neprožívat negativní emoce. Během čtení ti ale došlo, že to asi není dost dobře možné. Nepociťovat negativní emoce v našem světě prostě nejde, a tak bude lepší se s tím smířit a nebojovat s větrnými mlýny.

Co ovšem můžeš udělat je, dát svým emocím, ať jsou jakékoliv svoji pozornost a začít je i sebe přijímat. Když přijdou, na chvilku se ztiš a sleduj, co v tobě dělají. Nech je být, nehodnoť je, neodsuzuj se, nezadržuj dech, nech měkké a průchozí svoje tělo. Dovol jim, ať tebou protečou v plné síle. Neboť jen tak mohou velmi rychle odplynout z tvého prožívání. Neboť jen tak se v tobě neusadí a nezačnou ti škodit. Jejich podstatou je totiž pomíjivost.

Možná máš strach, že nad tebou pak emoce převezmou nadvládu a ty se staneš jejich otrokem. Proto se pořád hlídáš a emoce hodně rychle udusíš v sobě. Jenomže je to právě naopak. Když své emoce začneš vědomě prožívat, bez pocitu viny a sebe odsouzení (tohle je dost zásadní!), stane se jedna věc. Všechny ty popřené emoce, které sis v sobě za ta léta nastřádala, vyplavíš ze svého těla, a ony tě přestanou zatěžovat. Někdy je to proces na dlouho. Nicméně když se zadaří, už nebudeš potřebovat tolik konfliktů ve svém okolí, jejichž úkolem bylo z tebe potlačené emoce vytáhnout. Najednou už emoční vlny a výkyvy nebudou tak veliké jako rozbouřené moře, ale spíše se projeví jako sem tam vlnka na hladině jezera. Ano, jen plným prožitím emocí tak, jak přicházejí, zabráníme, aby rostly do nezměrné velikosti a nabývaly ničivé síly. Aby nabourávaly naše vztahy i sebevědomí.

Závěrem

Tento článek píši poté, co jsem uvnitř sebe cítila ohromný vztek. Cítila jsem, jak mě naplňoval a jak jsem sama sebe odsuzovala za to, že mi nejde ukočírovat. Ale můj bdělý pozorovatel byl ve střehu a našeptával…jen si tím hezky projdi. Neutíkej pře tím. Nekruť se tu jako červ. A tak jsem si jej uvnitř sebe prožila (není potřeba rozbít talíře) a prošla jím.

Dokonalost není v tom, přestat prožívat. Dokonalost je právě v tom prožívat vše, jak do života přichází. A nenech si nikým – společností, ani tvojí vlastní hlavou – namluvit, že jsi něco míň, nebo snad méně duchovní, když právě prožíváš to „negativní“.

 

S láskou, Katka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Osobní koučink

Dostali jste se do tíživé životní situace a nevíte si rady? Rádi vám pomůžeme! Náš tým koučů je připraven vám během jedné hodiny načrtnout řešení vaší situace. Pomáháme našim klientům v oblasti sebevědomí, partnerských vztahů nebo při depresích a úzkostech.

Více informací naleznete zde: Osobní koučink

Online Akademie

Chcete na sobě pracovat, ale nemáte čas přijet na přednášku nebo osobní koučink? Otevřeli jsme pro vás Online Akademii, ve které vám pravidelně přinášíme online tréninky na zajímavá témata. Můžete se tak vzdělávat z pohodlí svého domova…

Více informací naleznete zde: Online Akademie