Články a videa

Emoce jsou naší součástí. Jak ty pozitivní, tak i negativní. Co se však mnohdy stává, je to, že lidé dávají velkou pozornost negacím ve svém životě a na to dobré jim nezbývá místo. Neustále se jim pak opakují stejné situace v jiném kabátě a nechápou, proč tomu tak je. Topí se tak v zajetí smutku, bolesti, křivdy, nespravedlnosti, strachu a nenávisti.

Nedokážete být sami se sebou? Máte strach podívat se do vlastního nitra? Abyste se vyhnuli samotě, tak raději skončíte s někým, kdo pro vás není ten pravý? Jak to máte vy?

Dobrý den, je mi 55 let a myslím, že mám jediný problém, který mě pronásleduje celý život a nejsem schopna se ho zbavit. Jsem příliš dominantní. Můj otec spáchal sebevraždu v 47 letech. Měla jsem ho moc ráda, byl strašně hodný a nedokázal čelit problémům s matkou, která je také velmi dominantní. Raději se zabil. Já po nevydařeném manželství (24 let) zůstala raději sama (8 let).

Ano, rozchod je bolestivý. A není jednoduché být v pozici toho, který opouští, i toho, který je opuštěn. Během mé praxe jsem pracovala s mnoha lidmi, kteří nebyli schopni se z rozchodu otřepat a začít žít nový život. Brali jej jako svou životní prohru a neustále se orientovali na minulost, místo toho, aby se začali zabývat přítomností i budoucností. Jak tedy transformovat katastrofu na údalost, která vám může změnit váš život?

Dobrý den, Kateřino, Váš článek o kontrole je nanejvýš pravdivý, ale chtěla bych se zeptat, jak se má člověk uvolnit, když právě při svém naprosto přirozeném a spontánním chování, když se cítí dobře a cítí radost ze života, tak právě pro toto je terčem kritiky a posměchu a dlouhou, strastiplnou cestou přijde na to, že trpí emoční poruchou osobnosti. A jedině sebeovládáním a sebekontrolou je lidmi okolo přijímán. A teď „babo“ raď. Pěkný den. Iveta

Syndrom vyhoření je velmi častým důvodem, proč mě klienti vyhledávají. Patří mezi ně nejen vrcholoví manažeři, podnikatelé, ale také běžní lidé. Tento problém se týká mnoha profesí a je častější, než by se mohlo zdát. Jak tedy syndrom vyhoření řešit a jak mu předcházet?

Nevím jak vy, ale já větu „mělo to tak být“ slýchám poslední dobou poměrně často. Zpravidla ji používají lidé, kteří se zajímají o esoterní vědu. Snad proto ve mně začala vyvolávat tolik otázek. Skutečně to tak mělo být? Dnes jsem se ráno vzbudila a najednou jsem v sobě měla odpověď, o kterou se s vámi chci podělit v dnešním článku. Tato věta totiž zbavuje svého nositele síly!

Byla jste dlouhou dobu sama a konečně jste potkala někoho zajímavého. Vše vypadá skvěle, máte si co říct, ale vám se v novém vztahu začínají projevovat vaše strachy, chcete, aby byl váš partner pořád s vámi, a ať děláte cokoli, nemůžete na něj přestat myslet.

Jistě to dobře znáte. Po skvělém dni přijde najednou propad. Nic vás nebaví, na nic nemáte sílu, myšlenky tak divně těkají, že dají dohromady katastrofický scénář, ale ani jednu kloudnou větu. Máte pocit, že jste absolutně marní, zbyteční, nemáte svým blízkým co nabídnout, a bolí vás vaše tělo jen tím, že je?

Za posledních šest let jsem toho mnoho zažila. Vrátila jsem se z pobytu v zahraničí, rozpadl se mi sedmiletý vztah, který skončil rozvodem, opustila jsem jisté zaměstnání a vrhla se naplno do oboru, který byl úplně jiný, ale hlavně mi dával smysl. Překonala jsem těžké chvíle, kdy člověku není úplně nejlépe.